Honda Jazz 1.4 i-VTEC: stříbřitá střela

TEST: Malé auto s velkou prostorností dostalo druhou šanci, a snaží se jí chytit všemi prostředky. Honda Jazz je nyní větší, hezčí a lépe jezdí. Naštěstí ani neztratila nic ze své pověstné variability. Nakolik se Hondě podařilo vylepšit už tak povedený model jsme zjišťovali v redakčním testu se silnějším ze dvou motorů, 1.4 i-VTEC.

Vydáno: 27.2.2009

Není to tak dávno, co jsem se v testu předchozí generace Hondy Jazz jsem rozplýval nad tím, jak skvělé je to auto, i když přišlo na svět v pradávném roce 2001 – natolik mne svými kvalitami přesvědčilo. Dnes tu před námi stojí jeho pokračovatel, který to, v čem byl starý Jazz dobrý, posouvá ještě dál: vypadá lépe, jezdí lépe a ponechává si skvělou variabilitu předchozí generace.

Větší a hezčí

Celkový vzhled Jazze se sice změnil, ale stále mu zůstává stejný charakter. Pořád je to takový malinký van s profilem malého MPV, byť se zahladily některé tvary, přední světlomety byly protaženy až skoro k A-sloupku a brzdová světla jsou nyní tvořena LED diodami.

Při stejných tvarech se ale výrazně změnily rozměry. Výška je sice navlas stejná (1525 mm), ale délka nového Jazze narostla o 55 mm (na 3900 mm), šířka o 20 mm (na 1695 mm) a rozvor byl prodloužen o 50 mm (na rovných 2500 mm). To se projevilo nejen na ještě štědřejší prostornosti, ale i na lepších jízdních vlastnostech – o tom ovšem až za okamžik.

Zásadní změnu prodělal i interiér. Přístrojová deska nového Jazze není tak strohá, jako u jeho předchůdce, což se ale naštěstí neprojevilo na menší přehlednosti ovládacích prvků. Svým pojetím se kabina řidiče blíží spíše kosmickému Civicu, i když není tak extravagantní. I volant je stejný jako u Civicu, což je pro jeho spíše menší průměr tak akorát. Pohodlně se drží a jeho posilovač je naladěn dosti citlivě.

Prostor jako hlavní devíza

Už předchozí Jazz na tom byl s prostorem pro posádku vzhledem ke svým rozměrům velmi dobře. Nový Jazz navíc dostal o pět centimetrů delší rozvor, což znamená, že je na tom ještě lépe – čtyři dospělí lidé i nadprůměrného vzrůstu skutečně nebudou mít problém s prostorem ani vpředu, ani vzadu. Bohatá je i nabídka odkládacích prostorů.

Neobvyklé umístění palivové nádrže pod přední sedačky otevřelo konstruktérům nové možnosti práce s vnitřním prostorem, takže nejen pro cestující, ale i pro zavazadla je vzadu dostatek místa. Kromě toho díky kouzelným sedačkám Magic Seats, jejichž sedáky lze zdvihnout k opěradlům, můžete bez problému převážet i objemnější předměty, které by se nevešly do kufru: třeba jízdní kolo.

Zavazadlový prostor nabízí na svou třídu slušných 337 litrů. Zadní sedačky se dají samozřejmě sklopit, čímž se vytvoří rovná plocha a prostor pro 883 litrů zavazadel, což je jednak docela dost, jednak je to prostor díky své přístupnosti skutečně využitelný. Abych to shrnul jednou větou – vzhledem k výše popsaným dispozicím nemá prostorem pro zavazadla Jazz ve své třídě konkurenci.

Ten silnější

Ale Jazz se hodí nejen k prostému převážení lidí a nákladu. S Jazzem se totiž také velmi dobře jezdí. Silnější ze dvou motorů, který jsme měli v testovaném voze k dispozici, je benzinový čtyřválec 1.4 i-VTEC (i když by mu možná lépe slušela nálepka 1.3, neboť jeho skutečný objem je 1339 cm3), vybavený plynule měnitelným zvdihem a časování ventilů.

Motor se vyznačuje lineárním průběhem výkonu. Maximálního výkonu 100 koní (73 kW) dosáhnete přitom docela vysoko, při 6000 ot./min. Vyšší je i hodnota nejvyššího točivého momentu 127 Nm, který vrcholí ve 4800 ot./min. Pro běžnou jízdu jsou to ale dostatečné výkonnostní parametry, což demonstruje i slušná hodnota zrychlení z nuly na stovku za 11,4 sekundy. A ve městě umí být s 1150 kilogramů těžkým vozem i docela rychlý.

Dospělá jízda

Skvělé je řazení pětistupňové převodovky, které se odehrává s naprostou samozřejmostí v krátkých drahách. Řízení je, jak již bylo řečeno, poněkud městsky přeposilované, na druhou stranu slibuje poměrně slušnou zpětnou vazbu od kol. Výborné jsou také neuvadající brzdy, včetně ideálně nastaveného pedálu, díky němuž je možné brzdnou sílu vhodně dávkovat.

Jazz nabízí poměrně komfortní jízdu na dobrém povrchu, mimo něj se projevuje trochu tvrdší podvozek. V zatáčkách překvapivě potěší minimálními náklony a podvozek Jazzu vám dovolí jezdit i poměrně rychle. Lehkou nedotáčivost, která se projeví až daleko za běžnou jízdou, lze snadno rozpoznat a eliminovat.

Když jsem se snažil vykřesat z motoru maximum jeho výkonu a sahal jsem kvůli tomu po vysokých otáčkách, překonávala průměrná spotřeba hodnotu devět litrů na sto kilometrů. Naštěstí to není hodnota stálá, při běžné jízdě se ve městě dá pohybovat mezi sedmi a osmi, v kombinovaném cyklu mezi šesti a sedmi, což je docela rozumné.

Skvělý dojem kazí cena

Nový Jazz vypadá lépe, jezdí lépe (přitom už předtím to bylo velmi dobré) a ponechává si skvělou variabilitu předchozí generace. Asi největším rozdílem je ale pocitová stránka jízdy. Zatímco Jazz předchozí generace byl už na první pohled zkrátka malé auto, současný Jazz při jízdě působí dospěleji a pocitově atakuje – odpusťte mi tu troufalost – snad i nižší střední třídu.

Bohužel za peníze, za které si také auta nižší střední třídy můžete koupit. Jazz začíná na částce 300 tisíc korun, s námi testovaným motorem 1.4 i-VTEC v základní (a i tak pohodlně dostačující) výbavě Comfort stál 380 tisíc. To je v současné době slev cena, za kterou pořídíte sice méně vybavenou, ale větší Octavii. A věřte, že i ta (byť bez takové variability) pojme srovnatelný náklad, jako Jazz.

I když nový Jazz svými prodeji asi nepřekoná populární Fabii, přál bych mu alespoň, aby výrazně překonal svého předchůdce. Ten byl i přes své kvality trochu neprávem opomíjen zájemci o menší vozy, což se projevuje každý den zkrátka tím, že se s ním na silnicích nesetkáváme.

Výsledná známka 1-

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Kdybych se neprojel Hondou Jazz, nevěřil bych, že tak malé auto může být tak prostorné. Opravdu nevím o tom, že by v prostoru pro posádku měl ve své velikostní třídě konkurenci. Totéž se dá říct o velkém zavazadlovém prostoru a díky variabilitě zadních sedaček se s Jazzem opravdu můžete skoro stěhovat. Dávám známku 1
	Jana: Kdybych nevěděla, že Jazz stojí 380 tisíc (dobrá, začíná na 300 se slabším motorem, ten by mi stačil), docela vážně bych o něm uvažovala jako o autě pro svoji rodinu. Jenomže já jeho cenu znám a uvažuji, jestli by měl Jazz smysl, když konkurence nabízí větší auta za podobné peníze… Dávám známku 3
	Nikola: Uznávám, že proti předchozí generaci je nová Honda Jazz hezčí, ale pořád to není ono. Je to takové malé MPV a vnější vzhled nezachrání ani netradičně provedení interiér. Tentokrát mne ani neuchvátila ta barva, červený nebo žlutý by Jazz asi vypadal lépe. Dávám známku 3-
	Tomáš: Hondu Jazz můžu hodnotit ze dvou stran. Ta první: dobrý podvozek, fajn řazení i brzdy, příjemný zvuk motoru ve vyšších otáčkách. Ta druhá: i když je motor ten silnější, pořád je to „jen“ sto koní, má zrychlení 0-100 za 11,4 sekundy a volant je přeposilovaný. A výsledek? Ten je někde uprostřed. Dávám známku 3
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Martin Jedlička
Foto: Zuzana Procházková

PARAMETRY

Základní cena v provedení 1.4 Comfort: 379.000,- Kč

Cena doplňkové výbavy: 0,- Kč

Celková cena: 379.000,- Kč

Galerie