Peugeot 308 SW 1.6 THP: nejsem prostě klasik!

TEST: Vozy kategorie MPV a nejrůznější variace tvrdě “tlačí na pilu“. Začíná jich být na trhu trochu moc a skupina s označením kombi se musí hodně snažit, aby si udržela přízeň svých zákazníků. Peugeot na to ovšem šel chytře a do svého výrobního programu zařadil vůz, který není ani MPV, ani kombi. Co je vlastně zač? 

Vydáno: 28.11.2008

Model 308 SW je už nějakou tu dobu mezi námi a také naše redakce už měla možnost si vůz vyzkoušet. Proto myslím, že není zapotřebí sáhodlouhých úvodů. Stručně řečeno auto vychází z hatchbacku 308, což pozná i malé dítě. První polovina eswéčka je k nerozeznání od menšího sourozence. Ta druhá je samozřejmě úplně jiná. 

Když už je řeč o té zadní části, ta se moc nepovedla. Možná si někteří z vás vzpomínají, že mé první dojmy nebyly až tak negativní, ale tentokrát jsem měl dost času si vůz prohlédnout, v klidu a bez přítomnosti pracovníků Peugeotu “za zadkem“. Nedá se nic dělat, názor je prostě jasný. Celek na mne působí, jako jedna moje v horní polovině velmi pohledná kamarádka, ale to pozadí… Ehm, to sem vůbec nepatří. Být zadní část jiná, napíšu, že je auto povedené, atraktivní a tak dále. Jenže ona jiná není a já jsem prostě došel k závěru, že jinak pěkný design kazí. 

Uvnitř velmi povedený

Pohled na vůz je sice rozporuplný, ale určitě je také zajímavý. Ovšem ještě zajímavějším se ukázal interiér. Ten totiž schovává, tedy vlastně může, ale také nemusí schovávat různé “vychytávky“. Proč nemusí? Stačí totiž zmáčknout jedno tlačítko a roleta odhalí obrovské panoramatické střešní okno. Od toho předního ho odděluje pouze úzký proužek karoserie a táhne se až za hlavy zadních cestujících. Jeden by řekl, že to je zbytečné. K čemu je dobrá skleněná plocha, kterou nikdo nevyužije? 

Ale ano, využije. Do kufru lze dát ještě další dvě sedadla. Takže buďme féroví. Ať si i ti úplně vzadu užijí trochu toho výhledu. Protože jim jinak moc potěšení nezbývá. Osobně jsem si zkoušel sednout do třetí řady. Pocity? Připadal jsem si jako peřina, kterou každé ráno nacpu do peřiňáku a s pomocí násilí ho následně zavřu. To jsem možná trochu přehnal, ale pravdou zůstává, že jsem se tam moc nevešel a k narovnání sedadla přede mnou byla opravdu potřeba trocha síly. 

Variabilita, variabilita a znovu variabilita

Přesto má toto řešení jednu výhodu. Systém uchycení sedaček je takzvaně “fikaný“ a umožňuje je libovolně zaměňovat. Nemusíte si připlácet za další dvě sedadla, která jsou o něco nižší, ale jinak stejná. Až budete potřebovat převést pět cestujících a dlouhý předmět k tomu, přijde vám třetí řada jistě vhod. 

Vůbec variabilita celého interiéru je výborná a umožňuje nejrůznější kouzla. Od interiéru nacpaného sedmi sedačkami až po dvoumístnou dodávku. Manipulace se sedadly je velmi jednoduchá a není k tomu zapotřebí ani síla nepřemožitelného Ramba. Dalším plusem je možnost seřizování sedadel libovolně a zcela nezávisle.  

Jedním slovem příjemný

Cestování na zadní, totiž chci říct prostřední řadě je velmi příjemné. Přispívá k tomu nejen báječný výhled skrze panoramatickou střechu, ale také dostatek místa pro zde přítomné a už zmíněné možnosti seřizování sedadel. Aby se měli cestující ještě lépe, mají k dispozici stolečky umístěné na opěradlech předních sedadel. 

V té úplně první řadě se řidič i spolujezdec mohou těšit ze vcelku pohodlných sedaček, seřiditelných ve všech směrech. Obě dokonce i výškově. Pro řidiče je připraveno přehledné pracoviště. Středová konzole disponuje klasicky rozmístěnými ovladači. Nad ní je pak umístěn dobře známý, ale už trochu zastaralý displej palubního počítače. 

Celý interiér působí opravdu příjemně. Ať už se bavíme o vkusných světlých barvách, nebo materiálech. Najdeme zde totiž mnoho kvalitně vyhlížejících prvků. Za velmi povedený považuji přístrojový štít. Otáčkoměr i rychloměr jsou lemovány jakoby chromem a kromě toho, že pěkně vypadají, jsou také dobře čitelné. 

Ať žije doping

Co vás určitě zaujme, je červené pole otáčkoměru začínající až za šestitisícovou hranicí. Ano, tento motor není diesel a má rád otáčky. Zdvihový objem? 1598 ccm. Při vzpomínce na rodinného a poněkud staršího Fiata se shodným objemem jsem se musel smát. Onen Fiat měl totiž podstatně nižší výkon. Motor 1.6 THP je ukázkou zuřivého vývoje v oblasti motorismu a učebnicovým příkladem downsizingu. Testovaná verze měla celých 150 koní, což je na daný objem opravdu hodně. Jenže v nabídce figuruje ještě silnější motor. Dosahuje 175 koní a hádejte, jaký má zdvihový objem. Ano, správně. Je to také jedna-šestka. 

Ta naše ale měla jenom stopadesát, což také není zrovna k zahození. Tato motorizace představuje dobrou volbu a vůz s ní umí být pěkně rychlý, přičemž mu je celkem jedno, kolik veze nákladu. To souvisí také s průběhem točivého momentu. Jeho maximum 240 Nm je totiž k dispozici už od 1400 otáček v minutě. 

Nemalé stádo koní pod kapotou a bohatý přísun newtonmetrů stačí k tomu, aby vůz dokázal pokořit stokilometrovou rychlost za 9,6 sekund a nejvíce se rozjel na 207 km/h. Čísla přinejmenším dostatečná a také za rozumnou spotřebu. Ale, tak jako i u ostatních motorů s turbem a přímým vstřikem, platí zde pravidlo, že motor je k vaší peněžence asi tak stejně citlivý, jako jste vy citlivý na něj. Pokud na to budete takříkajíc šlapat, zaplatíte za to a mohu vám garantovat, že desítka není žádným problémem. Sluší se ještě říci, že ostré jízdě se motor nikterak nebrání a dává to najevo konstantním zátahem od minimálních až po ty nejvyšší otáčky. Ale co na to podvozek?

Raději klidně

Ještě než se k němu dostanu, musím zmínit jedno velké, ale opravdu velké zlepšení oproti dřívější praxi. Je to šestistupňová převodovka. Doby, kdy jste mohli najít v jakémkoli testu vozu značky Peugeot termíny jako gumová a nepřesná, jsou ty tam. Tato je totiž o velký kus přesnější a rozhodně není gumová. Nepatří sice k těm nejlepším, ale zlepšení je více než patrné. 

Nastavení podvozku nijak nezakrývá fakt, že přídomek SW nelze vykládat jako sport wagon. Je totiž naladěn na pohodlí. Zkrátka je příjemně naladěn. Jakkoli vás může motor od BMW vybízet k razantní jízdě, podvozek má radši než řezání silnic nižších tříd dálnice. Zde ale můžete uhánět, co vám spolujezdci a bodové konto dovolí. 

Prostě tu nic není

Minule jsem končil článek na téma první dojmy slibem, že se během redakčního testu na třistaosmičku pořádně koukneme. Protože první seznámení neodhalilo nic, co by mi výrazně vadilo. Je to divné, velmi divné, ale ani po týdnu jsem nenarazil na žádnou podstatnou věc, kterou bych mohl patřičně zkritizovat. I když moment, trochu se zamyslím. 

Ne, na nic jsem nepřišel. Snad jen ten design zadní části vozu mi vadí. Jenže díky němu má vůz zase velký objem zavazadelníku, dobrý přístup k němu a dost nízkou nakládací hranu. Možná cena by mohla být o fous nižší. Rovněž by se nemuselo připlácet za hlavové airbagy. 

Testovaný vůz ve výbavě Premium a stopadesáti koňmi pod kapotou stojí 564 900 Kč. Kromě mega velké skleněné střechy a samostatných sedadel zde najdete litá kola velikosti 16“, rádio s cd, kožený volant a samozřejmě také prvky stabilizace. Pár příplatků a cena se dostala k 600 000 Kč. Můžu přemýšlet jak chci, nahlížet do poznámek z testu znovu a znovu. Výraznější připomínku vznést nelze.

Není to klasik, ale umí

Peugeot 308 SW není klasické kombi ani klasické MPV a nemá ani klasický design. Nevýhoda? Kdepak. Francouzské značce se podařilo velmi elegantně vyřešit problém absence MPV v nabídce. Zkrátka nabídla vůz, který zapadnul přesně na hranici a může tak být atraktivní pro příznivce obou kategorií. 

Nové esvéčko sice není klasické, ale za to je kvalitní. Kromě rapidně zlepšené převodovky nabízí komfort, pohodlí a výborný motor. No a mně pořád nejde do hlavy, jak to, že jsem si do poznámek nenapsal nic, co by se dalo zkritizovat…

Výsledná známka 1-

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Peugeot 308 SW se mi velice líbí. Je to velké a prostorné auto, které převeze celou rodinu. Kouzlení se sedadly je příkladné a variant je bezpočetně. Možná že bych ale volil jiný motor. Přeci jen by mi více sedělo nějaká dieselové a osvědčené HDI.  Dávám známku 1-
	Jana: Ano, pokud by Tonda přišel s tím, že naše nové rodinné auto bude tento Peugeot, vůbec bych se nebránila. Je to skoro ideál pro ty, kteří nechtějí přímo “autobus“ ale mají velké nároky na prostor. Jen bych asi zvolila o trochu chudší výbavu. Dávám známku 2
	Nikola: Z mého pohledu jde o velmi povedený vůz. Nemůžu si stěžovat na to, že designéři byli málo kreativní. Možná, že pro někoho je vzhled vozu kontroverzní, ale co, mně se líbí. Interiér je také povedený a rozhodně není nudný a temný, jako tomu bývá u konkurence. Model 308 SW se mi líbí.   Dávám známku 1
	Tomáš: Je to takové o něco dynamičtější kombi. Líbí se mi samozřejmě motor, který má pěkný zátah a dostatek síly. Ale mnohem raději bych ho viděl v nějakém sedanu nižší střední třídy. Na druhou stranu stěžovat si na nedostatek síly by nebylo na místě. Na dálnici je to výborné auto, mimo ní pocítíte limity podvozku.  Dávám známku 2
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková

PARAMETRY

Základní cena v provedení Premium: 564 900 Kč

Cena doplňkové výbavy:  27 000 Kč

Celková cena: 591 900 Kč

Výbava: ABS, brzdový asistent EVA, čelní a přední boční airbagy, samočinná aktivace výstražných světel, systém kontroly stability ESP + ASR, posilovač řízení, elektrické ovládání předních a zadních oken, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, výškově a podélně nastavitelný volant, automatické uzamčení vozu při jízdě, tři samostatná sedadla v druhé řadě, přední mlhové světlomety, manuální klimatizace, zpětná zrcátka + kliky v barvě karoserie, výškově nastavitelné sedadlo řidiče a spolujezdce, kůží čalouněný volant, přední loketní opěrka, síťka v zavazadlovém prostoru, prosklená střecha Cielo s elektrickou clonou, rádio s CD (MP3), 16palcová litá kola.

Doplňková výbava: Metalický lak (12 000 Kč), hlavové airbagy (10 000 Kč), Pack VIDITELNOST 1: automatické stěrače + automatické světlomety + funkce doprovodného osvětlení (5 000 Kč). 

Galerie