Francouzská novinka má velké závazky. Vždyť o číslo menší generace (307 SW) byla až nečekaně úspěšná. Proto inženýři ve službách Peugeotu pečlivě připravili jeho nástupce a manažeři ho následně s velkým očekáváním vypustili na trh. My jsme se s ním poprvé blíže seznámili na nedávné tiskové konferenci.
Vydáno:1.7.2008
Kombi v Evropě frčí. Vzdor nátlaku MPV se stále najde dost zájemců, kteří preferují klasické kombi. Peugeot 308 SW tak nějak míří na zastánce obou táborů. Totiž pod označením SW se skrývá sice kombi, ale uvnitř nabídne uspořádání sedadel a vůbec celou variabilitu ve stylu MPV.
Jak se vám líbí?
Ale pěkně popořadě. První co vás bezesporu zaujme je vzhled vozu jako takového. Přední část je totožná s hatchbackem. Tím to ale končí. Rozvor narostl o 10 cm a na první pohled je to znát. Zadní část rozhodně není nudná. Otázkou zůstává, jestli je vlastně povedená nebo spíš přehnaná. Setkal jsem se jak s kladnými, tak se zápornými ohlasy. Mě osobně přijde trochu divná. Tedy na fotkách, na živo to až tak hrozné není. Názor nechť si každý udělá sám. Pokud ale vedle tohoto auta postavíte Octavii nebo Passat, je naprosto jasné, které z nich je nejzajímavější.
Komu by tovární design přišel nedostatečný, může vzhled ještě dále vylepšit. V nabídce je sportovní nárazník a hliníková kola velikosti 16 až 18 palců. Když už je řeč o náraznících, byli jsme svědky toho, jak je jeho přední část nízko. Vyšší obrubník a trocha neopatrnosti vám na něm zanechají památku.
To nejlepší se skrývá uvnitř
Největším trumfem tohoto vozu je jeho interiér. Za kouzla, která se s ním dají dělat, by se nemusel stydět ani Harry Potter. Ačkoli se jedná více o kombi, v této disciplíně strčí do kapsy kdejaké MPV. O co vlastně jde?
Nejzákladnější provedení nabízejí klasické uspořádání. Řidič + spolujezdec a zadní dělené sedadlo. Tato varianta ale není příliš zajímavá. Jedná se o verzi, která se dříve označovala jako Break. To pravé SW přinese mnohem více variant. V něm naleznete 5 samostatných sedadel a každé z nich lze seřizovat dle libosti cestujícího. Navíc ta zadní můžete vzájemně vyměnit, případně je umístit do třetí řady.
Chcete li přepravovat 7 cestujících, za příplatek 18 000 Kč si lze dokoupit sedačky i do poslední řady. Ty jsou v zásadě stejné jako druhá řada, jen jsou o trochu nižší. Samotný systém vyndávání sedadel je poměrně jednoduchý a hlavně rychlý. Za zmínku jistě stojí i kontrola zapnutých pásů. Ta se týká všech míst, nikdo zkrátka neunikne.
Tím to ale nekončí. Další možností je čtyřmístná varianta. A to buď se sklopeným prostředním sedadlem, místo kterého získáte stoleček, nebo jeho vyjmutím a posunutím zbylých dvou sedadel více ke středu. Cestovat zde je pak vyloženě radost. Abych nepsal jenom a pouze o sedačkách, zbytek vezmu stručně. Na každém místě lze sklopit opěradlo do vodorovné polohy, následně pak lze postavit sedačku do polohy svislé nebo jí zcela vyjmout. Pro převoz dlouhých předmětů přijde vhod sklopné opěradlo spolujezdce. Do vozu pak můžete dát předmět dlouhý něco málo přes 3 metry. Komu to nestačí, může využít samostatně otvírané zadní sklo.
Ještě jeden „detail“, který se týká interiéru. Tím je samozřejmě panoramatická střecha. Peugeot pokračuje v trendu více skla a méně plechu. V případě eswéčka se jedná o plochu 1,68 m2. Poněkud těžší sklo znamená kromě výborného výhledu z vozu také lehce zvýšenou spotřebu. Elektrická roletka je samozřejmostí.
ZaVolantem
Už jsme měli možnost se o tom přesvědčit. Peugeot umí dělat auta pro řidiče velmi příjemná. Testovaná 207 SW toho byla jasným důkazem a větší kolega (308 SW) to jen potvrdil. Polohu za volantem jsem našel téměř okamžitě a už po pár minutách jízdy jsem byl jako doma. Testované vozy měly vyšší výbavy a tam bylo různých ovladačů požehnaně. Samozřejmě na ně bych potřeboval více času, ale obecně lze říci, že řidič usedne a ví.
Protože mě více zajímala samotná jízda, nezkoumal jsem tak důkladně zpracování a kvalitu materiálů. Slibuji, že v případě redakčního testu vám o tom povím více. Dnes pouze tolik, že první dojem je ve znamení kvality a luxusu. Nejvíce mne zaujalo lemování výdechů ventilace, tachometru a otáčkoměru v podobě chromu. To se vážně povedlo.
Francouzsko – německé koně
Paleta motoru je poměrně pestrá. Najdeme v ní různé varianty motorů o objemu 1,4 a 1,6 litru v případě zážehového provedení. Vznětové verze se nabízejí ve velikosti 1,6 a 2,0 litru. Dieslové agregáty jsou samozřejmě typické common raily HDi. Asi nejžádanější bude v České republice 1.6 HDi. Ta je k dostání ve verzi 90 nebo 110 koní (+ filtr pevných částic FAP). My jsme ale testovali ještě silnější variantu 2.0 HDi se šestistupňovou manuální převodovkou.
Zapomeňte na TDI. Francouzské provedení je znatelně kultivovanější. Chod je jak jinak než jemný, síly má dostatek a postrádá výraznější turboefekt. Do 2000 otáček se motor nijak neprojevuje a je tak trochu líný. Okolo zmíněné hodnoty si vezme slovo turbodmychadlo, motor se probudí, příjemně táhne a nezalekne se ani vyšších otáček. Záměrně píšu že táhne příjemně. Turboefekt je patrný, ale proti TDI je výrazně jemnější.
Jako druhou motorizaci jsem si vybral zážehovou 1.6 THP. Tyto tři písmenka považuji za velmi zajímavá. Skrývají totiž spolupráci s BMW. Na relativně nízký objem motoru nabídne výkon 150 a 175 koní. Naše verze měla velmi slušných 150 koní a 240 Nm dostupných od 1400 otáček za minutu. Tajemství této síly se skrývá ve vysokotlakém přímém vstřikování paliva navíc doplněném turbokompresorem.
Zastánci nafty prominou, ale tento motor se mi líbil mnohem více. Auto bylo o poznání živější. Žádné čekání, než se turbo uráčí pracovat. Maximální točivý moment je k dispozici takřka pořád. A spotřeba? Tu najdete v přiložené tabulce. Dnes musíme věřit výrobci, protože zjišťovat spotřebu během testovací jízdy nemělo smysl. Vozy měly najeto doslova pár kilometrů a jejich motory měly tím pádem ještě hodně daleko do nějakého optimálního pracovního režimu.
Vše směrem k lepšímu
Celkově považuji jízdu s Peugeotem 308 SW za příjemnou. Podvozek je více komfortní, ale ostrou jízdu zvládne s velkým přehledem. Co se týká samotného řízení, nelze si nevšimnout zlepšení proti 307. Převodové stupně se řadí podstatně přesněji. Ano, známe i lepší, nicméně pochvalu si nový přírůstek určitě zaslouží. To platí také o relativně citlivém řízení. Zase, najdeme zcela určitě i vozy, které poskytnou řidiči prostřednictvím volantu více informací, ale běžný řidič zřejmě rozdíl nepozná.
Už to bylo jednou řečeno, francouzská značka vkládá do tohoto modelu velké naděje. Podle dojmů, které jsem získal během krátkého seznamování bych řekl, že vůz nezklame. Možná jste si všimli, že jsem neměl výhrady vůbec k ničemu. Je to pravda, protože jsem si ničeho, co by mi opravdu vadilo, nevšiml. Každopádně během redakčního testu si na novinku pořádně posvítíme. Upřímně řečeno, na další chvíle za volantem tohoto vozu se docela těším.
Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková
