Je 21. září a já konečně po skoro dvouměsíčním odkladu vyrážím do Chorvatska. Cílem naší cesty je poloostrov Pelješac v jižní Dalmácii. Trasa Praha – Znojmo – Vídeň – Graz – Maribor – Záhřeb – Karlovac – Split je pro mě dobře známá. Přesto i tento rok se objevilo několik zajímavých novinek.
Vydáno: 7.12.2007
Pátek okolo páté hodiny odpolední už je Fiat Brava naložen a připraven na 1300 kilometrů dlouhou cestu. Startujeme a hurá za teplem na jih.
Na dálnici D1 je klasický páteční provoz. Doprava je velmi hustá, ale nakonec bez větších problémů sjíždíme na Jihlavu a pokračujem na Znojmo. Část cesty, ze které jsme měli největší obavy, máme za sebou. Teď už nás čekají jen dálnice a hlavně menší provoz. Než překročíme hranice, dotankujem plnou nádrž, abychom nemuseli kupovat dražší benzín v Rakousku.
Rakouskem skrz Alpy
Rakousko má velmi pěkné silnice. Za chvíli jsme na dálnici. Pohodlně projíždíme Vídeň a už za tmy nabíráme směr Graz. Provoz je oproti hlavní sezoně znatelně menší, a čím víc se vzdalujeme od Vídně, tím je slabší. Stále je ale vidět po cestě dost automobilů s českou značkou.
Cestu přes Alpy si opravdu užívám. Jede se nahoru a dolů – dálnice je báječně klikatá. Tady opravdu neusnete. Zatáčky projíždím ve 120 km/h. Motor 1,6 má dost síly, takže do stoupání není ani třeba podřadit. Bohužel se nedá jet na dálková světla, protože každou chvíli je za zatáčkou nějaké auto.
Už se nemůžu dočkat slunce a teplého počasí, ale teploměry nad dálnicí ukazují stále menší hodnoty. Klesly až na 0,5 stupňů Celsia. Naše zastávka na odpočívadle trvala jen pár minut. Na takovou zimu jsme nebyli připravení. Vždyť jedem přece do Chorvatska. Takže si jen odskočit a honem zpět do auta a pustit topení. Rakousko máme za sebou.
Země bez dálncie
Slovinsko stále ještě nemá dálnici, která by spojila tu rakouskou a chorvatskou. Po dálnici dojedeme do Mariboru a tady z ní sjíždíme. Ve Slovinsku za to zaplatíte 0,75 euro. Přichází na řadu nejnudnější část cesty. Projíždíme jednou obcí za druhou, každou chvíli vás zastaví semafor, a těch pár desítek kilometrů ve Slovinsku se neuvěřitelně vleče. Kousek před hranicemi ještě bereme opět plnou. Natural 95 tu stojí 1 euro. Cena velmi příjemná.
Konečně jsme v Chorvatsku a hned za hraničním přechodem nás čeká první příjemné překvapení. Nový úsek dálnice má mnoho tunelů a mostů. Některé tunely mají zatím hotový jen jeden tubus. Rychlost je tu omezená na 80 km/h. Mimo je skoro pořád 110 km/h.
Dálnice vede poměrně drsným terénem, a tomu odpovídá také její charakteristika. Za tento 52 km dlouhý úsek dálnice jsem zaplatil 35 kun. Před Záhřebem dálnice končí, pokračuje se chvíli po okruhu a zanedlouho se napojujem na A1 směr Split.
Oproti minulému roku je prodloužena až do městečka Šestanovac přibližně 20 km za Splitem. Na tuto část cesty jsem se těšil. Celkově nová dálnice nabízí komfortní cestování, přehledné značení, dostatečné množství odpočívadel a čerpacích stanic. U každé pumpy je také napsáno, jak daleko je další.
Teplota vzduchu se stále držela okolo pěti stupňů. Navíc přišla mlha a pořád houstla, takže místo svižné jízdy jsem musel zpomalit na 80 km/h a to bylo místy až moc. Viditelnost byla pár metrů. Monotónní pohled do bílé tmy a pomalá jízda mě začaly uspávat. Přišla největší krize. Chvílemi se mlha roztrhala ale hned byla zase zpět.
Trajekt už byl pryč
Toto zdržení stálo docela hodně času. Výsledek byl, že nám ujel ranní trajekt na Pelješac. Nad ránem se konečně mlha roztrhala definitivně a jak jsme se blížili k moři, teplota začala stoupat. Na konci dálnice u městečka Šestanovac jsme zaplatili 171 kun.
Hned za sjezdem je poměrně velký zmatek. Jeli jsme podle značení které nás poslalo na kruhový objezd a tam nás otočilo zase zpět. Ale nakonec jsme se napojili na cestu směr pobřeží. Tu jsme využívali v předchozích letech. Další úseky mají být dokončeny až v roce 2010. A tak tento úsek staré cesty dostal nový povrch a pořádný svodidla, aby do té doby bezpečně odváděl turisty na pobřeží.
Pokračujeme dále na jih po pobřeží přes Makarskou a Drvenik do Ploče. Tato část cesty je asi nejhezčí. Klikatí se po pobřeží hned nad mořem. Provoz lehce zhoustl, ale proti hlavní sezoně to není vůbec nic. Už se taky setkáváme s typickými chorvatskými řidiči. Je znát jak jde Chorvatsko ekonomicky nahoru a stará auta jsou hojně vyměňována za nové. Velmi často tu jsou tu vidět vidět Škoda Octavia nebo Volkswagen Golf.
Ještě horší řidiči
Výsledkem ale je, že Chorvati pod dojmem kvalitních automobilů jezdi jako ještě větší „dobytci“. Občas to vypadá že předpisy dodržují jen cizinci a chorvatští řidiči pod heslem „čára není zeď“ neváhají předjíždět do zatáčky přes dvojitou lajnu. Trochu jsme měli namále, když se před nás vyřítil z odpočívadla starý autojeřáb. Ale hned jsme mu to odpustili, protože jel velmi svižně a ideálně nám razil cestu. Do přístavu ve městě ploče jsme dorazili v půl deváté.
Za trajek na Pelješac jsme platili 80 kn za auto a 23 kn za osobu. Přestože byl konec září, trajekt byl beznadějně nacpaný a my jsme byli rádi že se pro nás našlo místo. Za 16 hodin nonstop jízdy jsme byli u cíle naší cesty. Vítalo nás město Orebič na úpatí hory sv. Ilja a nebe bez mráčku.
Jak se ukázalo, cesta na konci září je naprosto bezproblémová. Na chorvatské dálnici potkáte pár aut. Žádné zácpy. A čekání na hranicích či u dálnic se počítá na minuty. Samotná dálnice je v Chorvatsku velkou prioritou. Jak mi sdělil majitel kempu, pracuje se na ní na směny 24 hodin denně a rychlost, jakou roste, tomu odpovídá.
Do roku 2010 by měla vést až do města Ploče. Další úsek se ještě plánuje. Jedna varianta mluví o velkém mostu na poloostrov Pelješac a dále na jih do Dubrovníku. Druhá varianta vede po pobřeží přes území Bosny a končí také v Dubrovníku.
Text a foto: Lukáš Dittrich
ITINERÁŘ
Praha-Hatě: 215 km
Hatě-Vídeň-Graz-Maribor: 339 km
Maribor-Záhřeb-Karlovac-Šestanovac-Makarska-Ploče: 605 km
Trpanj-Orebič: 20 km
Automobil: Fiat Brava 1.6 16V (7 l/100km)
Cestovní výdaje:
Rakouská dálniční známka: 7,6 eur
Dálnice slovinsko: 0,75 eur
Dálnice chorvatsko: 35 + 171 kn
Trajekt (2 osoby, vůz): 126 kn
Benzín:
Praha: 38 l (1124 kč)
Hatě: 15 l (446 kč)
Maribor: 28 l (28 eur)
Šibenik: 10,7 l (90 kn)
Celkem:
1200 km, 16 hodin, 4070 Kč
