Spolu se začátkem osmdesátých let začíná také spolupráce společnosti Ford Motor Company a japonské Mazdy. Cíl byl naprosto jasný: společnými silami postavit sportovní automobil, který bude atraktivní, rychlý a především dobře prodejný. Výsledkem se staly modely Probe a v případě Mazdy se jednalo o MX-6. Úspěch se dostavil, i když jen částečně.
Vydáno: 25.7.2009
Nebylo to ani tak kvůli malé oblibě Fordu Probe. Konečné prodejní výsledky byly jistě dostatečné a nakonec i tento vůz se stal především v Americe jakousi legendou. Automobilka ho ovšem vyvíjela se záměrem model Mustang. A právě tento úmysl skončil neúspěchem. Coby přímý nástupce se Probe nepovedl, ale nevadí.
Nový Mustang neobstál
Automobil označovaný původně jako nový Mustang byl ihned po zveřejnění prvních informací velmi kritizován. Veřejnost nelibě nesla fakt, že se z původního poněkud nekompromisního Mustangu stalo vcelku obyčejné GT, které má jako základní motor čtyřválcoví dvoulitr, design ovlivněný Mazdou a pohon předních kol. Po tomto nátlaku vedení Fordu své rozhodnutí přehodnotilo a nový vůz se přejmenoval právě na Probe.
Název byl převzat z konceptů Probe I až Probe V, které byly světu představovány v letech 1979 – 1985. Koncepty měly vždy design upřednostňující aerodynamicky tvarovanou karoserii. Ford trval na nízké přídi, zkosené zádi s protaženým zadním oknem, bezrámových dveří a výklopných světlometech. Právě tyto požadavky později narazily na odpor ze strany Mazdy, která měla trochu odlišné představy.
1988: Ford Probe vstupuje na trh
Vše se vyřešilo jakýmsi kompromisem. Mazda MX-6 je sice odlišná, základní části mají zcela logicky oba automobily shodné. Vše tak bylo dotaženo do zdárného konce a na autosalonu Chicago Auto Show 1988 byl představen nový model Ford Probe.
První generace využívala jako základní motor jednotku s hliníkovou hlavou válců, třemi ventily na válec a s objemem 2,2 l a maximálním výkonem 110 koní. Verze GT dostala navíc turbodmychadlo, chladič stlačeného vzduchu nebo třeba elektronickou kontrolu. Výsledkem byl maximální výkon 130 koní. Později byl tento motor ještě dále upraven na 145 koní.
Dostupný s bohatou výbavou
Do prodeje vyrazil Ford Probe se třemi úrovněmi výbavy. Základ tvořily verze Gl a Lx. Na rozdíl od silnější výbavy GT tyto výbavy pohodlněji nastaven podvozek, automatickou převodovku, elektronickou palubní desku (pouze u LX), elektricky ovládané okna a zpětná zrcátka a podobně. Naproti tomu silnějším motorem vybavená varianta nabízela ABS nebo kotoučové brzdy na všech kolech. Cena plně vybaveného modelu GT v době představení činila 17 600 dolarů a už přibližně za rok bylo prodáno 100 000 kusů.
V roce 1990 byl uveden pro luxusně pojaté provedení Probe Lx šestiválcový motor. Agregát označovaný jako Vulcan 3.0 12V V6 o výkonu 140 koní byl vybaven elektronicky řízeným vstřikováním a objevil se také v dalších modelech značky (Taurus, Ranger). Vůbec nejzajímavější je fakt, že tento motor poskytoval 80% z maximálních 220 Nm už při 1000 ot./min. Následující rok přinesl právě pro tento agregát mírné vylepšení v podobě pěti koní navíc. To bylo pro první generaci vše.
Probe podruhé
V roce 1993 přišla na trh nová generace s pořadovým číslem II. Opět se uplatnila spolupráce s Mazdou, která obstarala z větší části techniku. Ford následně s novinkou strávil spoustu času testováním a výsledkem byl automobil řazený mezi ty s nejlepšími jízdními vlastnostmi.
Jako základní motor posloužil šestnáctiventilový čyřválec pocházející od Mazdy a disponující maximem 115 koní. Rychlejší alternativa GT dostala hned od začátku šestiválec o objemu 2,5 l a maximálním výkonu 164 koní. Kromě hliníkového bloku a hlavy válců využívala tato jednotka také čtyřventilovou techniku, třícestný katalyzátor a systém recirkulace výfukových plynů EGR.
Základní čtyřválcové Probe stálo v době uvedení 13 000 dolarů, šestiválecové GT pak vyšlo zájemce na 15 504 dolarů. Na výběr byla pro obě verze pětistupňová manuální nebo čtyřstupňová automatická převodovka. V roce 1994 dostal slabší motor novou automatickou převodovku.
1997: konec modelu Probe
Postupnými decentními úpravami se Ford propracoval až do roku 1997, kdy už se nabízelo pouze provedení GTs se šestiválcovým motorem. V důsledku představení nového Mustangu v roce 1994 totiž prodej modelu Probe začal klesat, a tak se vedení rozhodlo ukončit výrobu ke konci roku 1996. Nakonec své rozhodnutí ještě o rok odložilo právě pro verzi GTs. Nástupce na sebe nenechal dlouho čekat. Na autosalonu v Ženevě 1998 se představila novinka s názvem Cougar.
Text: Lukáš Dittrich
Foto: www.carstyling.ru, archiv
První generace 1988 – 1992 | |
Motor | 2.2 L 110k, 2.2 L Turbo 145k, 3.0L 140k V6 |
Rozvor | 2515 mm |
Délka | 4496 mm |
Šířka | 1725 mm, GT 1740 mm, GT od r.1991 1735 mm |
Výška | 1316 mm, LX/GT od r.1991 1318 mm / 1321 mm |
Druhá generace 1993 – 1997 | |
Motor | 2.0 L 121k, 2.5 L 164k V6 |
Rozvor | 2614 mm, od r. 1995 2611 mm |
Délka | 4544 mm, od r. 1995 Base / GT 4539 mm / 4559 mm |
Šířka | 1773 mm |
Výška | 1311 mm |
Historie Fordu Probe
1979
Ford představuje koncept Probe I
1979
Ford kupuje podíl v japonské Mazdě
1980
Představení konceptu Probe II
1982
Představení konceptu Probe III
1983
Představení konceptu Probe IV
1985
Představení konceptu Probe V
1987
Chystaný model definitivně dostává jméno Probe
1988
Rozbíhá se výroba
1988 – květen
První generace se představuje na autosalonu v Chicagu
1992
Ford získává v Mazdě podíl 50%
1993
Na trh vstupuje druhá generace
1993 – červen
Model pro nadcházející rok dostává duální airbag už do základní výbavy
1994
Přichází nová automatická převodovka
1997
V prodeji zůstává pouze verze Probe GTs
1997 – březen
Ford Probe končí