Zpřísňování. To je v jednom slově mise, kterou si zřejmě stanovil ministr dopravy Dan Ťok. Nově by se měly drasticky zvýšit pokuty v bodovém systému. Větší represe ale nevede k úspěchu, je potřeba zlepšit vzdělávání řidičů, říká prezident ÚAMK Oldřich Vaníček. V rozhovoru vysvětluje, co by se mělo dělat místo toho.
Myslíte si, že bodový systém splnil, co se od něj očekávalo, a pomohl k větší bezpečnosti na silnicích?
Otázkou je, co se v roce 2006 od zavedení bodového systému očekávalo. Na samém počátku, řádově v několika prvních měsících po zavedení bodového systému, ke snížení nehodovosti a počtu zraněných skutečně došlo. V následujících měsících ale došlo k obratu. Meziročně nám nehodovost stoupá, i když počty usmrcených klesají, což může být nejvíce spojeno s využíváním stále většího počtu moderních vozidel s kvalitnějšími aktivními i pasivními bezpečnostními prvky, ale také rozšířením sítě dálnic (nejbezpečnější komunikace).
Za deset let existence bodového systému ale ve skutečnosti neexistuje jednoznačný důkaz o tom, jestli bodový systém skutečně funguje, a zda preventivně působí na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Největší četnost bodových postihů, tedy za nepřipoutání se bezpečnostními pásy, telefonování, marginální překročení rychlosti jízdy má minimální vliv na bezpečnost silničního provozu. Jde spíše o „trest“ pro řidiče, bez ohrožení zájmu společnosti.
Myslíte si, že vyžaduje nějakou zásadní změnu, nebo by stačilo přísnější dodržování toho, co už existuje?
Bodový systém potřebuje zásadní koncepční změnu. Ryze represivní systém, který se snaží ministerstvo ještě zpřísňovat zvyšováním počtu bodů za jednotlivé přestupky, evidentně nevede k úspěchu. To nám již praxe ukázala.
A pokud by nějaká změna nastat měla, jaká by to měla být?
Pro zachování bodového systému je nezbytné, aby byl postaven na výchově řidičů, a ne čistě na represi. Novodobé legislativní změny dostaly české autoškolství, dříve světové úrovně, obrazně řečeno „na dlažbu“. Pokud tedy někdo bude mít skutečný zájem o zvýšení bezpečnosti silničního provozu, bude se muset zabývat nepopulárními záležitostmi typu komplexního řešení dopravní výchovy všech věkových skupin, systému autoškolství a likvidací jevů, jako je např. fiktivní školení řidičů referentů nebo řidičů profesionálů a dalších podobných záležitostí, které současný systém nejen umožňuje, ale přímo k nim vybízí.
Text a foto: ÚAMK
