Podle Světové zdravotnické organizace ročně zahyne při automobilových nehodách 1,2 milionu lidí a přes 50 milionů se zraní. Podle odhadů si automobilismus vyžádal v dějinách celkem na 30 milionů obětí. První smrtelná automobilová nehoda, při které zahynul řidič, se stala před 110 lety, 12. února 1898, v Anglii.
Vydáno 12.2.2008
Její obětí byl dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield, který se osudný den vydal se svým osmnáctiletým synem Bernardem z Londýna do Brightonu, kde se narodil a kde také žil. V kopci ulice Russell Hill na území Velkého Londýna ztratil kvůli selhání brzd i řízení při v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině nadvládu nad svým automobilem. Nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu.
Lindfieldova noha zůstala zaklíněna mezi motorem a stromem a v nemocnici mu musela být amputována. Následující den ale následkem pooperačního šoku Lindfield zemřel.
Lindfieldův syn, který při nehodě vylétl z automobilu, zůstal téměř nezraněn. On, ale i jeho bratr a sestra se stali sirotky, protože jejich matka zemřela pět let před nehodou.
Chodec o dva roky dříve
Prvním zabitým chodcem se stala čtyřiačtyřicetiletá Angličanka Bridget Driscollová, kterou srazil automobil jedoucí údajně „hroznou rychlostí 6,5 kilometru za hodinu“. Stalo se to 17. srpna 1896. Matka dvou dětí zemřela na místě na zranění hlavy. Vyšetřování nehody bylo uzavřeno s tím, že šlo o „náhodnou smrt“, a dvacetiletý řidič nebyl z ničeho obviněn. „Podruhé se už něco takového, doufejme, nestane,“ řekl šokovaný vyšetřovatel této nehody. Jeho zbožné přání se ale nesplnilo.
Od té doby zahynulo na silnicích ve světě podle britského spolku RoadPeace, sdružujícího oběti dopravních nehod, až 30 milionů lidí. Odhady WHO hovoří o 25 milionech obětí silničního provozu. V současnosti zahyne podle každý rok na silnicích zhruba 1,2 milionu lidí, denně je to 3287 mrtvých, za minutu dvě oběti. Devadesát procent úmrtí ale připadá na rozvojové země.
Zraněno je denně v průměru 140 tisíc lidí, z toho 15 tisíc jich zůstane trvale postiženo. Ještě horší jsou prognózy. V případě současného trendu by se počet mrtvých mohl do roku 2020 zvednout až o 65 procent. V této době by byl podle WHO automobil třetím největším „zabijákem“ po mrtvici a AIDS. V současnosti automobilismu patří v tomto smutném žebříčku deváté místo.
Hrozivé jsou i materiální ztráty. Celkové výdaje na materiál, zdravotní výlohy a další náklady spojené s řešením dopravních nehod se podle WHO odhadují na 518 miliard dolarů ročně. V zemích s nižšími příjmy náklady vzniklé z dopravních nehod představují zhruba procento až 1,5 procenta HDP, což je údajně více, než kolik tyto země získávají z rozvojové pomoci.
Zdroj: ČTK
