Švýcarsko je odjakživa zemí chutné čokolády, kvalitních hodinek a lahodného sýra. Málokdo ale zná jeho automobilový průmysl. Přitom jsou neprávem, zvláště díky „tuctovým“ italským Ferrari nebo Lamborghini, přehlíženy nevšední vozy švýcarské produkce – Sbarro a Rinspeed.
Vydáno: 3.12.2007
Ani jedna z automobilek nemá tak dlouhou rodinnou tradici, jako výrobci italských superaut. Přesto využily dávky italského temperamentu. Společnost Sbarro založil jednadvacetiletý italský designér Francesco Sbarro v roce 1960. Jeho náplní byla tehdy výroba replik starých aut, která již nebyla k sehnání. O devatenáct let později byl otevřen ateliér Rinspeed. Ten si oblíbil rychlé vozy Porsche a začal je přestavovat do zajímavých kreací.
Sbarro: Luxus i pro bohaté
Dříve exotická značka Lamborghini se stala všední záležitostí, jakmile se dostala pod křídla německého koncernu. Dnes můžeme vozy Gallardo nebo Murciélago vidět na našich silnicích celkem běžně. A to je bezesporu škoda. Když si člověk kupuje luxusní superauto třeba za osm milionů korun, očekává od něj trochu exklusivity. Když pak potkáte kolegu ve stejném voze, připadáte si trapně, jako dvě dámy, co šly nezávisle na sobě na jeden ples ve stejných šatech.
A právě na klientelu, která by se ráda vyhnula podobnému faux pas, se Sbarro soustředil. Jeho vozidla nesjížděla z výrobního pásu jako po másle. Každý model byl naopak dělán přímo pro zákazníka. Někdy existovalo jen několik kusů série. Není divu, že se jeho nejčastějšími zákazníky stali nekonečně bohatí šejkové. Pro jednoho z nich například předělal klasický Rolls-Royce na auto pro lovce. Camargue Hunting Car nemělo střechu, místo dveří byla jen ocelová tyč a kufr nahradila výklopná plošina pro šejkovu tělesnou stráž.
Zajímavé nejsou ani tak Sbarrovy předělávky, jako vlastní designérské výstřelky. Známá je zejména série supersportovních vozů Challenge (viz. fotografie), jejichž výroba začala v roce 1985. Extrémně nízké auto mělo posuvné přední sklo, které fungovalo jako otvírací střecha. Doplněno bylo o dopředu výklopné dveře a na střeše byly aerodynamické brzdicí plochy. Místo zpětných zrcátek Sbarro použil videokameru a monitory ve dveřích.
Poslední z řady Sbarro Challenge
Sbarro ale věnoval také značnou pozornost vynálezům. V roce 1989 představil svůj patent na kolo bez náboje. Princip spočívá v tom, že ložisko kola není umístěno uprostřed v jeho ose, ale je tvořeno tělesem ráfku. Prvek je to velmi efektní, jak Sbarro předvedl na prototypu Osmos, zato ne efektivní. Jeho výroba je příliš drahá, problém je také v převodu hnací síly.
Rinspeed: Kvalitu namísto kvantity
Švýcarská automobilka Rinspeed vsadila na jedinečnost. Každý rok představuje nejméně jednu novinku. Auta se stejně jako u Sbarra nikdy nerozšiřují do sériové výroby a tím si drží punc exklusivity. Zakladatel společnosti Frank Rinderknecht se totiž řídí heslem: Kvalitu namísto kvantity.
Pokud má zájemce dostatečný obnos peněz, může si být jistý, že se za jeho vozem Rinspeed každý otočí. Protože co kus, to zajímavý nápad. Model X-Trem se v mžiku přemění v náčiní pro surfování. Nezávisle zavěšená kabina Rinspeedu Advatige Roone se zase naklání do zatáček. Automobil Splash se dokáže proměnit ve vodní vznášedlo. Senso „čte“ myšlenky svého majitele a poslední výstřelek, Rinspeed eXasis, je vyroben ze zcela průhledného materiálu.
Automobilka se produkcí vlastních vozů už odklání od původních tuningových úprav sporťáků Porsche. Rinderknecht přesto neodolal a smlsl si na poslední novince ze Stuttgartu, když vyrobil Rinspeed zaZen (viz. fotografie) s průhlednou střechou, extrémním výkonem a extravagantními koly. Známá je i jeho zkrácená verze Porsche Cayenne do pouště pod názvem Rinspeed Bedouin. Že jde opět o vůz pro klientelu z blízkého východu je přeci jasné.
Rinspeed zaZen – Firma neodolala a vrhla se znovu na Porsche
Jako hodinky
S automobily švýcarské produkce se tedy běžný smrtelník na silnici setká jen stěží. Za některými se ale může vypravit do muzea. Ani jedna z firem si také nenechá ujít pravidelné automobilové výstavy v Ženevě nebo ve Frankfurtu.
Švýcaři dokazují, že jsou precizní nejen při výrobě svých luxusních hodinek nebo vojenských nožíků. Když pak člověk vidí jedinečný designérský výtvor na vlastní oči, musí předělat svůj žebříček hodnot. Vždyť i takové naleštěné Ferrari vypadá proti výtvarným kreacím Sbarra a Rinspeedu jako čmáranice vedle Mony Lízy.
Text: Jan Markovič (Autor publikoval článek také na PubWebu Hospodářských novin)
Foto: Rinspeed, encyklopedie Auta 5P
