Tenhle vůz měl být hit. Ratan Tata, šéf někdejší největší indické automobilky, s ním chtěl motorizovat Indii. Ale Nano bylo tak špatné auto, že ho nikdo nechtěl.
Automobilka Tata vyráběla Nano od roku 2008 a podle všech ohlasů šlo o velmi špatný vůz. “Nano je pekelné auto. Špatně ovladatelné, nečitelné, hlučné a na první pohled nebezpečné. Historická auta, která kdysi motorizovala Evropu – tedy VW Brouk a Fiat 500 – jsou i dnes jízdně vyspělejší kousky, které řidič zvládne,” napsal v roce 2011 redaktor iDNESu Luděk Vokáč potom, co se s ním svezl.
Tata Nano se konečně rozjíždí po Indii
Čtyřmístné miniaturní auto pohání dvouválec velký 0,6 litru s výkonem 38 koní. Maximální rychlosti 105 km/h prý dosáhne jen sotva a pokud ano, je jízda nebezpečná. V základní verzi Taty Nano kvůli nákladům chybí posilovač řízení, airbagy i autorádio, také má jen jedno zpětné zrcátko. Na začátku stálo Nano v přepočtu asi 30 tisíc korun, postupem času vzrostla jeho cena na víc než dvojnásobek (3500 dolarů).
Není tak příliš divu, že o něj v posledních letech nebyl prakticky žádný zájem. Původních plánů na produkci 250 tisíc kusů ročně se nikdy nedosáhlo. Vrcholu prodejů dosáhla Tata v roce 2012, kdy se prodalo 74 tisíc těchto aut. Ale pak už prodeje strmě padaly, loni se prodalo jen 1502 modelů Nano a letos v červnu spadly na rovnou nulu. Po deseti letech výroby tak byla výroba auta ukončena.
O nějakém úspěšném projektu se rozhodně mluvit nedá. Celkově se vyrobilo asi 270 tisíc vozů Tata Nano, což na miliardovém indickém trhu představuje malý podíl, přitom automobilový trh v Indii dnes roste o desítky procent. Nano se ale paradoxně stalo obětí svého největšího lákadla, minimálních nákladů. O trochu dražší auta značek Maruti Suzuki a Hyundai nabízejí nesrovnatelně lepší výbavu a pocit bezpečnosti. A kdo chce opravdu nízké náklady, vystačí si obvykle se skútrem.
